Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

Přesto

O lidech víš, že jsou sobečtí,

přesto je miluj.

Když máš snahu šířit dobro,

lidé tě stejně budou podezřívat,

že jde jen o tvé osobní zájmy.

Přesto dělej dobré věci.

Když máš úspěch a nevíš,

kdo je tvůj přítel a kdo nepřítel,

přesto vytrvej.

To dobré co konáš, bude možná

již zítra zapomenuto,

přesto dělej dobré věci.

Poctivost a upřímnost

tě činí zranitelným,

přesto o ně usiluj. 

To co tě stálo léta práce,

může být přes noc zničeno,

přesto pokračuj.

Lidé často potřebují pomoc, tvá pomoc

se však může obrátit proti tobě,

přesto lidem pomáhej.

Snažíš se dávat to nejlepší co máš

a možná ses dočkal zrady.

Přesto dávej světu to nejlepší co máš.

Nakonec poznáš, že vlastně všechno

bylo jen mezi tebou a Bohem,

a ne mezi tebou a lidmi.

     Matka Tereza z Kalkaty

 

 

CO BY MĚL UMĚT PŘEDŠKOLÁK?

 

Rozumové schopnosti a dovednosti

-          znát své jméno příjmení, věk, adresu bydliště a mateřské školy

-          vyjmenovat nejbližší členy své rodiny, vědět, kde pracují

-          znát jména a příjmení svých kamarádů a všech dětí ve třídě mateřské školy

-          znát příjmení svých učitelek v mateřské škole

-          pojmenovat všechny prostory doma i v MŠ, u lékaře, v obchodě, na nádraží apod. znát jejich účel

-          znát cestu z domova do mateřské školy a zpět, do obchodu, k lékaři

-          znát a umět pojmenovat nejdůležitější budovy v okolí bydliště a školy, navštívit základní školu a radostně očekávat vstup do školy

-          pohotově a správně reagovat na světelné signály, znát základní pravidla chování na ulici (rozhlédnout se před vstupem na vozovku, nezdržovat se na vozovce), znát dopravní značky pro chodce, uvědomovat si možná nebezpečí na silnici

-          poznat a postupně se naučit používat dopravní prostředky, které se vyskytují v jeho okolí, naučit dítě nastoupit a vystoupit z dopravního prostředku, vést dítě  tomu, aby postupně umělo zakoupit a označit jízdenku

-          pojmenovat a znát účel dopravních prostředků, rozlišovat je podle místa jejich pohybu (na zemi, ve vodě, ve vzduchu)

-          sledovat práci dospělých, umět ji pojmenovat, vystihnout typické znaky pracovních činností, vědět, jakou práci vykonávají rodiče

-          doplnit si znalosti o práci dospělých v rodině a okolí, pozorovat práci dospělých, upevňovat kladný vztah k práci, umět šetrně zacházet s předměty, pozorovat činnosti strojů při práci, seznámit se s jejich funkcí a pomocí lidem

-          v přirozených situacích, při hrách, při seznamování s prostředím budovy řešit přiměřené problémové situace – najít východ, určit možné cesty (řešení), určit nejkratší

-          poznat vlajku České republiky, znát hlavní město ČR, umět poznat na obraze prezidenta ČR

-          zapamatovat si až 5 pojmů, které byly před ním vysloveny (sluchová paměť) opakovat dvojverší, jednoduchou větu, dbát na přesné zopakování pojmů nebo děje krátkého příběhu po uplynutí 1 hodiny (dlouhodobá paměť)

-          zapamatovat si asi 5 pojmů z obrázků (zraková paměť), určit předmět, který na obrázku přibyl nebo zmizel a najít rozdíly mezi 2 téměř stejnými obrázky

-          samostatně a tvořivě využívat různé hračky, konstruktivní hry a stavebnice, vytvářet složitější útvary podle předlohy i podle vlastní fantazie

-          správně pojmenovat předměty denní potřeby, s nimiž přichází do styku, znát některé jejich vlastnosti a účel a určit základní materiál, ze kterého jsou vyrobené

-          poznat a správně pojmenovat základní suroviny pro přípravu pokrmů, jejich původ

-          umět rozlišit jídla zdravá a nezdravá, chápat nezbytnost vitamínů, mléčných výrobků, ryb pro lidské zdraví, osvojit si zdravé stravovací návyky, dodržovat pravidelný stravovací režim

-          poznat a pojmenovat barvy a postupně rozlišovat jejich odstíny

-          rozeznat a pojmenovat kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník, umět najít tyto tvary na obrázku i v prostoru kolem sebe a umět je porovnat

-          označovat rozměry a tvar předmětů (velké – větší – největší, kulaté – hranaté –špičaté)

-          správně pojmenovat časová období (ráno, dopoledne, poledne, odpoledne večer, den, noc), postupně si osvojovat pojmy včera, dnes, zítra a roční období (jaro, léto, podzim, zima) a charakterizovat je 2 – 3 typickými znaky

-          postupně umět vyjmenovat názvy dnů v týdnu

-          rozlišovat charakteristické znaky počasí (je jasno, polojasno zataženo, prší, sněží hřmí, blýská se, bouřka, mrzne, duha), rozlišovat vítr (vánek, vichřice), rozlišovat stmívá se, zapadlo slunce, umět popsat, jaké počasí je právě dnes – nejméně 3 charakteristickými výrazy a nejméně 2 výrazy charakterizovat roční období, umět jednoduše vyjádřit, jak se mění příroda, ptáci, stromy, zvířata

-          poznat a správně pojmenovat alespoň 3 zahradní, 3 luční a 1 pokojovou rostlinu

-          bezpečně rozlišit stromy listnaté a jehličnaté, správně pojmenovat alespoň 2 listnaté a 1 jehličnatý a znát plody některých stromů (šiška, kaštan, žalud) a keřů (šípek)

-          poznat a pojmenovat základní druhy ovoce a zeleniny a umět je rozlišit podle vzhledu, chuti, vůně (seznamovat děti s významem ovoce a zeleniny pro zdraví)

-          vyjmenovat druhy jídla podle pořadí během dne a umět popsat co obvykle jedí doma a v mateřské škole

-          poznat, pojmenovat a rozlišit několik domácích a hospodářských zvířat a jejich mláďata, znát základní vlastnosti a užitek těchto zvířat

-          poznat a pojmenovat některá volně žijící zvířata (zajíc, veverka, ježek myš, žába), některé ptáky (holub, vrabec, kos), některý hmyz (mravenec, motýl, včela, moucha) a znát jejich typické znaky, hovořit o ochraně zvířat v přírodě

-          pojmenovat části lidského těla a na svém těle ukázat různé detaily (noha – stehno, koleno lýtko, chodidlo, prsty), které části jsou zdvojené, která je jenom jedna, vyjmenovat nejméně 5 částí hlavy, pojmenovat prsty na ruce, používat řadové číslovky (první – pátý)

-          vyjádřit, co ho bolí a ukázat místo bolesti, chápat nutnost pomoci lékaře či zubaře, ukázněně se chovat u lékaře

-          samostatně a obratně si čistit zuby a chápat smysl péče o zuby

-          znát základní pravidla pro ochranu vlastního zdraví (správné stravování, dostatek vitamínů, vhodné oblečení, pobyt na čerstvém vzduchu, otužování, hygiena)

-          uvědomovat si existenci nevyléčitelně nemocných a invalidních lidí ve společnosti, osvojit si ohleduplnost a schopnost zdvořile a ochotně nabídnou pomoc, stejně ochotně nabízet pomoc starým lidem

-          znát symbol pro označení invalidity

-          pojmenovat jednotlivé druhy a části oblečení a zvolit vhodné oblečení a obutí podle počasí a podle různých příležitostí

-          postupně rozlišovat pravou a levou stranu vzhledem k vlastní osobě i vzhledem k jinému objektu

-          znát z vlastní zkušenosti vlastnosti písku, kamene, půdy, sněhu, ledu, vody a umět je správně rozlišit

-          rozpoznávat různé materiály (papír, textil, sklo, dřevo, kov, plast) umět je charakterizovat pomocí několika vlastností a na příkladech určit užití

-          znát a uvědomovat si nebezpečí ohně, elektrického proudu, nebezpečí na vozovce, nebezpečí možné otrava léky a nebezpečí od neznámého člověka

-          rozhodnout o pravdivosti  a nepravdivosti tvrzení, postupně i v náročnějších formulacích, poznat nesmysl na obrázku

-          popisovat vzájemnou polohu dvou objektů pomocí příslovcí místa (hned před, hned za, od, nad, vedle, mezi, vpřed, blíž, dál) i polohu objektů vzhledem k vlastní osobě, užívat termín první – poslední

-          řadit předměty a objekty podle velikosti (délky, šířky, výšky)

-          znázorňovat cesty v rovině, vyhledávat krátké a dlouhé, řešení labyrintů a postupně složitějších úkolů

-          používat číselnou řadu do 6 (eventuálně do 10) prvků, určovat více, méně, stejně, znát řadové číslovky

 

Jazykové schopnosti a dovednosti

-          aktivně a přirozeně navázat řečový kontakt s ostatními dětmi a dospělými

-          správně dýchat při řeči, zpěvu a pohybových činnostech

-          umět rozkládat slova na slabiky (využít rytmizace), určit první a poslední slabiku, rozkládat slova na hlásky, určit první a poslední hlásku

-          správně vyslovovat postupně všechny hlásky a hláskové skupiny, umět rozlišit hlásky na začátku a později i na konci slova a před vstupem do základní školy dosáhnout správné výslovnosti, intonace, hlasitosti, tempa řeči, správného kladení větného a slovního přízvuku

-          v souvislém řečovém projevu používat rozvité věty a postupně jednoduchá souvětí

-          vytvořit opaky – protiklady a zdrobněliny, rozpoznat význam slov souzvučných a nalézat další výrazy pro slova stejného významu

-          rozlišit čtený text s citovým zabarvením a zopakovat a předvést věty s citovým zabarvením (smutně, vesele, rozzlobeně)

-          rozumět vtipu, chápat význam humorného textu, vymyslet hádanku, chápat a utvořit jednoduchý rým

-          správně používat předložky, slovesa a skloňovat podstatná jména, užívat správný slovosled

-          umět odvodit množné číslo z jednotného (jeden pán – dva páni) a opačně (dva domy – jeden dům)

-          učit se v dialogu klást otázky a respektovat mluvčího

-          přednést 6-8 říkadel a využívat je při hrách

-          výrazně a kultivovaně přednést básničku

-          soustředěně poslouchat a vnímat čtený text, postupně umět porovnávat hrdiny pohádek a jejich vlastnosti, všímat si rozdílů mezi nimi

-          na postavách z klasických pohádek se učit chápat mezilidské vztahy

-          vystihnout základní charakterové vlastnosti hrdinů televizních pohádek a hovořit o nich

-          reprodukovat myšlenkově složitější text pohádky čtené nebo zfilmované a porozumět mu

-          vypravovat krátký příběh podle obrázků, vypravovat vlastní zážitek

-          samostatně předvést dramatizaci pohádky, pohybově vyjádřit prožitek i náladu, pohybově i slovně charakterizovat postavu, určit kladné a záporné hrdiny

-          na základě volné improvizace s loutkou (hračkou,předmětem) samostatně zahrát krátkou hříčku

-          samostatně dramaticky dořešit nedokončený příběh nebo pohádku (podněcovat děti k hledání různých způsobů řešení)

-          samostatně vyprávět děj podle obrázkového seriálu

-          vnímavě poslouchat příběh s dětským hrdinou, umět porovnávat situace z příběhu s vlastními zážitky

 

Pohybové schopnosti a dovednosti

-          zvládnout chůzi se správným držením těla, umět chodit po šikmé a zvýšené rovině se změnami délky kroku

-          zvládnout chůzi v prostoru mezi překážkami, s překračováním překážek – samostatně i v zástupu

-          zvládnout plynulou chůzi po schodech i ve dvojicích – bez držení

-          provádět výstupy a sestupy na přiměřeném nářadí /žebřík, štafle, ribstol)

-          stoj na jedné noze – holubička (s výdrží min. 5 s.)

-          samostatně rytmizovat čtvrťové i osminové doby

-          zvládnout běh za vedoucím dítětem (ve dvojicích, trojicích, v zástupu, v kruhu) určeným směrem i se změnami směru podle povelu, dobře se orientovat v prostoru

-          střídat běh a chůzi n zvukové a světelné signály (ve spojení se signály dopravními)

-          zvládnout vybíhání z dané mety, běh o závod z vysokého startu na 20m (10s), start z různých  poloh

-          zvládnou skoky snožmo s přípravou na odraz, hmity podřepmo na místě i s výskokem

-          poskoky v dřepu, skoky jednonož a skoky do stoje rozkročného, přeskoky nízkých překážek plynule za sebou v chůzi i v běhu

-          skok do výšky z místa i s rozběhem

-          seskoky nízkých překážek plynule za sebou v chůzi i v běhu

-          skok do výšky z místa i s rozběhem

-          seskoky z vyšší roviny (výška pasu dítěte) bez dopomoci na měkkou podložku

-          výskok s rozběhem na překážku

-          krok poskočný z místa i běh poskočný v daném rytmu

-          skok do dálky z místa i s rozběhem – závodivě

-          otáčení kolem osy skokem

-          lézt v podporu dřepmo v rovině, na zvýšené ploše, vzad, stranou a po třech (jedna paže nebo noha zdvižená)

-          plazení po břiše i na zádech pod nízkou překážkou, po rovné i šikmé lavičce

-          kotoul vpřed bez dopomoci – opakovaně

-          vyhazovat míč do výšky pravou, levou i oběma rukama na cíl a do dálky horním obloukem

-          přihrávat obouruč ze vzpažení větším míčem

-          házení míčem na zem s chytáním

 

Pracovní schopnosti a dovednosti

-          samostatně se umýt, učesat, používat záchod, toaletní papír a splachovací zařízení

-          samostatně používat kapesník

-          samostatně se obléknout, svléknout včetně zapínání a rozepínání oděvu, (dbát na úpravu zevnějšku), skládat a ukládat oblečení, botičky a další věci na určené místo včetně uložení lůžkovin

-          samostatně se obout,vyzout, zavázat tkaničky na kličky a rozvázat

-          používat celý příbor

-          správně umístit celý příbor na stůl a postupně umět prostřít na stůl (podložku, příbor, ubrousek, misku, skleničku), podílet se při přípravě výzdoby stolu při svátcích a oslavách

-          skládat papír podle pokynů, dodržet přesný postup při skládání, samostatně nalepovat a stříhat papír nebo textil

-          rozvíjet samostatnost, zručnost, fantazii a uplatnit ji při vytváření složitějších staveb z písku a z hlíny

-          pomáhat při péči o zvířata doma i v přírodě

-          pomáhat při péči o květiny v bytě a rostliny v zahradě i v přírodě

 

Mravní a citový vývoj

-          samostatně splnit i náročnější úkol a zhodnotit výsledky vlastního jednání (co jsem udělal dobře, co špatně)

-          projevovat při různých činnostech samostatnost, rozhodnost, nebojácnost, vytrvalost, otevřenost, pravdomluvnost, ohleduplnost, čestnost soucit s někým

-          vědomě projevovat zdvořilé chování a vystupování (pozdravit, rozloučit se, přivítat se blahopřát při různých příležitostech, umět věnovat dárek, přát dobrou chuť před jídlem, dobré ráno, dobrou noc, odpovědět na otázku

-          trpělivě překonávat překážky

-          udržovat pořádek ve vlastních věcech, uklízet hračky, zajímat se o práce vykovávané doma i MŠ a pomáhat podle svých možností

-          rozvíjet zájem dětí o práci, pěstovat kladný vztah ke školní práci, zejména smysl pro povinnost, odpovědnost, pracovitost, dokončen í započaté práce, pomoc druhým a vážit si výsledků práce

 

Hudební a pohybový projev

-          zpívat samostatně v menších skupinách i sólově, pohotově reagovat na dirigentská gesta (kdy začít, skončit, zpívat silně)

-          rozumět slovním podnětům vztahujícím se ke zpěvu (nahoru – dolů, výše – níže)

-          zpívat v rozsahu 5-6 tónů

-          zazpívat 4-5 říkadlových melodií a 5-8 písní výrazně, přiměřeně intonačně čistě, rytmicky a dynamicky správně

-          poznávat další méně známé hudební nástroje a rozlišit je podle poslechu

-          vyjádřit hudbu přirozeným, dětsky kultivovaným pohybem vyjádřit stoupání nebo klesání melodie, náladu skladby, změnu tempa rytmu

-          poznat známé písně a skladby podle melodie

-          rozlišit pochod, tanec, ukolébavku, hudbu veselou, smutnou, slavnostní

 

Výtvarný projev

-          znázornit charakteristické rysy lidské postavy (dospělý, dítě, ježibaba), náladu (smích, pláč), prostředí a děj

-          znázornit charakteristické rysy zvířat v různých pozicích a v pohybu se vztahem k přírodě i s pozadím

-          výtvarně charakterizovat dopravní prostředky, pohádkové postavy, složitější dějové situace z okolí a z přírody

-          kreslit plynule s odvážným grafickým pohybem bez křečovitosti různorodým materiálem

-          ovládat správné držení ve správném sklonu

-          graficky zaznamenávat pohyb vycházející z dlaně a prstů

-          obloučky obrácené nahoru a dolů, vlnovky, ležaté osmičky

-          zdokonalovat techniku malby, umět si rozvrhnout děj na ploše, zvolit správný druh štětce, malovat pozadí

-          detailněji znázornit prostředí, děj, volit barvy podle atmosféry a nálady obrázku

-          rozfoukávat barevné skvrny brčkem, hledat podobu ve vzniklém tvaru

-          zpracovat větší kus modelovací hmoty při realizaci složitějšího námětu s vystižením charakteristiky tvaru lidského i zvířecího těla, jeho detailů v různých pozicích i v pohybu

-          vymodelovat složitější dějovou situaci

-          používat špachtli a podložku a vyhlazovat spoje

 

 

Co ještě dožene Váš prvňák, než poprvé zazvoní

1) HRUBÁ MOTORIKA -slaďte mu hlavu a tělo

Měl by umět: V podstatě jde o to, aby si jeho tělonedělalo něco jiného, než chce hlava. To se mnohdy stává. Jen zkuste svého nastávajícího školáka požádat, aby přeskočil překážku (klidně jen polštář), vyhazoval míč do vzduchu a průběžně tleskal nebo se střídavědotýkal pravou rukoulevého kolena a obráceně - a hned uvidíte, jak na tom s hrubou motorikou je.

Co ještě stihnete: Dobrou službu vám prokáže voda, která uvolňuje končetiny a přímo nutí ke koordinaci pohybů, pokud budete dítě učit cíleně plavat alespoň půl hodiny odpoledne. Pořiďte míč na kopání i házení a najděte si čas s dítětem si hrát. Hry obměnujte, aby bylo potřeba zapojovat hlavu, a nuťte potomka střídat všechny končetiny (například ho nenechte kopat výhradně pravou nohou jen proto, že mu to jde lépe). Na procházkách přeskočte každou louži nebo příhodný klacek v lese, na zahradě můžete postavit lehkou překážkovou dráhu a uspořádat letní olympiádu.

2) JEMNÁ MOTORIKA A GRAFOMOTORIKA - prstíky v akci

Měl by umět: Ruka, která není náležitě uvolněná, znamená v první třídě problémy nejen se psaním, ale překvapivě souvisí i s horšími výkony ve čtení a celkem logicky i ve výtvarné a tělesné výchově. Nácvikem jemné motoriky a grafomotoriky se zabývají děti především v posledním roce docházky do školky, zdaleka ne všechny dětijsou ovšem pro nástup do první třídy připravené.

Co ještě stihnete: Existují nejrůznější publikace určené budoucím prvňáčkům - jestliže o ně dítě jeví zájem, podporujte je. Nechte ho vybrat, který z úkolů by rádo plnilo. Společně si kreslete, když se zapojíte, dítě bude lépe spolupracovat. nezapomeňte ani na nůžky. Co třeba vystřihnout a vybarvit vlastní perníkovou chaloupku?

 

Šťastné dítě

Víte, co potřebuje vaše dítě ke spokojenosti?

1. POHLAZENÍ

Nestyďte se dávat svému potomkovi najevo svou lásku. A to i ve chvílích, kdy zrovna nedokázalo nic úžasného. Na rodičovské lásce je totiž nejbáječnější to, že je bezpodmínečná. Dítě vaši lásku "přetaví" v životně důležitý pocit bezpečí, pohody a sebedůvěry. Navíc kromě toho, že se díky vám naučí lásku přijímat, naučí se ji i dávat.

2. POZORNOST

Někteří rodiče mívají ve zvyku vnímat svoje dítě - třeba při sledování televize nebo relaxování v křesle - doslova jen na půl ucha a půl oka. Na všechny jeho otázky odpovídají neurčitým "hmmm" nebo "ale nepovídej?", ale v podstatě jsou duchem nepřítomni. Jenže být s dítětem fyzicky ještě neznamená věnovat se mu se vším všudy, tedy i mentálně a emociálně. Je jasné, že se potomkem nemůžete naplno zabývat veškerý čas, co jste doma, ale kvalita je i v tomto případě důležitější než kvantita.

3. POCHVALU

Jestli po něčem vaše dítko touží, tak je to rodičovská pochvala. Tu velmi ocení.  každým vaším slovem uznání, jako by potomek povyrostl nejméně o centimetr, tak se dme pýchou. Nechvalte ale jen za obecné zásluhy, jako "To jsi hodná holčička",ale spíš vyjádřete podporu dětské snaze a úsilí.

4. POCIT SVOBODY

Je přirozenou lidskou vlastností, když se snažíme rozhodovat o věcech, které se nás týkají. Děti se tomu učí už od batolecího věku a to mnohdy s vervou, která nás přivádí k šílenství. Neberte jejich touhu po svobodě jako zlobení. Naopak je přiměřeně podporujte v samostatném úsudku. Je jasné, že kdyby rozhodovaly o tom, co bude k obědu, tak jedí jen hranolky a zmrzlinu. Ale občas jim můžete symbolicky půjčit žezlo a dovolit jim něco rozhodnout. Pokud je převezmou spolu se zodpovědností za možné následky, pomůžete tak navíc rozvinout jejich schopnost zodpovědnosti.

5. SVŮJ PROSTOR

Nesnažte se dítku nalinkovat celý den minutu po minutě. Nechte mu také čas pro lelkování, nicnedělání a snění. Děti potřebují nejen pozornost a péči, ale také potřebují čas pro sebe , kdy mají šanci rozvíjet svoji fantazii a svůj vnitřní dětský svět.

 

 Rodiče si s dětmi často nerozumí.

S dětmi byste měli jednat jako se sobě rovnými. Moc dobře poznají, kdy je chcete uchlácholit planými řečmi. Je několik "prohřešků", kterých se rodiče, byť často nevědomky, při komunikaci se svými potomky dopouštějí:

1. LHANÍ

Nemusíte zrovna mluvit nepravdu. Stačí poloviční informace, a i ty už mohou v dětské hlavičce napáchat pěkné problémy. Pro svůj zdravý vývoj potřebuje každé dítko cítit, že je v bezpečí a že má komu důvěřovat.
Když mu budete lhát, pozná to a jeho svět se ocitne v troskách.

2. PŘEDPOKLADY

Jestli si myslíte, že vaše dítě do ohně nesáhne, protože ví, že se to nedělá, mýlíte se. Věci pro vás samozřejmé a zcela jasné mohou být pro děti naprosto nové a nepoznané. Proto nepředpokládejte, že váš potomek "ví".
Mluvte s ním, a to otevřeně, jasně a narovinu.

3. HANBA TI

Chcete dítěti vynadat? Vyvarujte se přitom výtce typu: "Děláš mi ostudu!" Tímto způsobem zdůrazňujete, že na něm vůbec, ale vůbec nezáleží.
Naznačujete mu, že je něco méně než vy, a to přece vůbec není pravda.

4. BEZ LÁSKY

I když vás vaši miláčkové sebevíc rozzlobí, neříkejte jim, že je nemáte rádi. Totoprohlášení v nich vyvolá jenom zmatek. V každé chvíli potřebují ujistit, že je milujete.
Klidně dítku řekněte, že se na ně zlobíte, ale nikdy nezpochybňujte svou lásku k němu.

5. JSI K NIČEMU

Tento výraz je hodně ponižující. Stejně jako "za nic nestojíš".
Dítě by mělo znát svou hodnotu. Musí vědět, že má pro své nejbližší význam.
Podobnými větami srážíte jeho sebevědomí. Důsledkem může být špatný prospěch ve škole i přesto, že je dítě velmi inteligentní.

6. ZAVŘENÉ UŠI

Uměním dobrých rodičů je nejen mluvit, ale hlavně dětem naslouchat. Přenechejte jim občas slovo.
NEPŘERUŠUJTE JE, NESKÁKEJTE JIM DO ŘEČI A NEZESMĚŠŇUJTE JE.
DEJTE JIM DOSTATEK PROSTORU K VYJÁDŘENÍ.

Když je budete podporovat, otevřou se vám a možná se budete divit, jaká trápení mají, jak jsou zranitelní a co všechno prožívají.
A nezapomeňte, že tou úplně největší chybou v komunikaci je nekomunikovat vůbec. 

 

 

Několik důležitých vzkazů pro rodiče

Neříkejte nikdy dítěti:

Teď na tebe nemám čas.

To mě nezajímá.

To určitě dopadne špatně.

To nepůjde, nech to radši být.

To jsi mě zase zklamal.

Já jsem hned věděla, že to nedokážeš.

Raději to udělám sama, jen tu překážíš.

Na co sáhneš, to zkazíš.

Ty jsi beznadějný případ.

Z tebe nikdy nic nebude.

Ty jsi zkrátka smolař.

To by tvůj bratr nikdy neudělal.

Všimni si, jak je tvoje sestra šikovná.

V přeplněné tramvaji: Klidně zůstaň sedět!

Na pískovišti: A svoje hračky nikomu nepůjčuj!

Když všechno sníš, dostaneš odměnu.

 Řekni, že nejsem doma.

Okamžitě si přestaň hrát a pojď večeřet.

Jsi celý po tátovi, ten taky…

Říkejte často svému dítěti:

Mám tě rád.

Věřím ti. 

To dokážeš.        

Olga Elmanová: Kniha pro dobré rodiče aneb nejlepší hobby – výchova vlastního dítěte.

 

 

 

 

Rodičovské desatero bezpečnosti dětí na internetu
1. Vyzvěte děti, aby si s vámi povídaly o tom, jak tráví čas na internetu. Bavte se na internetu společně s dětmi.
2. Naučte děti věřit svým instinktům. Pokud je při pobytu on-line něco znepokojuje, měly by vám o tom říci.
3. Jestliže děti navštěvují konverzační místnosti, používají programy zasílání rychlých zpráv (IM), videohry on-line nebo provádějí na internetu jiné činnosti vyžadující identifikaci uživatele pomocí přihlašovacího jména, pomozte jim toto jméno vybrat a přesvědčte se, že jméno neprozrazuje žádné osobní informace.
4. Trvejte na tom, aby děti nikdy neposkytovaly svou adresu, telefonní číslo ani žádné jiné osobní informace, včetně toho, kam chodí do školy nebo kde si rády hrají.
5. Naučte děti, že rozdíl mezi dobrým a špatným platí na internetu stejně jako v reálném životě.
6. Ukažte dětem, jak mají respektovat ostatní uživatele on-line. Zajistěte, aby věděly, že pravidla slušného chování zůstávají stejná i při práci s počítačem.
7. Zajistěte, aby děti respektovaly právo na vlastnictví ostatních v režimu on-line. Vysvětlete jim, že vytváření nelegálních kopií práce jiných lidí (hudby, videoher a dalších programů) je stejné jako krádež v obchodě.
8. Informujte děti, že se nikdy nesmí setkávat s přáteli z internetu osobně. Vysvětlete jim, že nemusí být těmi, za které se vydávají.
9. Poučte děti, že ne vše, co si přečtou nebo uvidí na internetu, je pravda. Vyzvěte je, aby se vás zeptaly, pokud si nejsou jisté.
10. Kontrolujte činnost svých dětí on-line pomocí pokročilého internetového softwaru. Funkce rodičovské kontroly vám pomohou filtrovat škodlivý obsah, monitorovat weby navštěvované dětmi a zjišťovat, co na těchto webech dělají.

 

 http://www.seznamsebezpecne.cz/ 

 

  

 DVACATERO VZKAZŮ RODIČŮM OD JEJICH DĚTÍ 

 

1. Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl(a) dostat vše, oč si řeknu - já vás jen zkouším.

2. Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději, cítím se tak bezpečněji.

3. Nedovolte, abych si vytvořil(a) špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

4. Nedělejte ze mě menšího (menší) než jsem. Nutí mě to, abych se choval(a) nesmyslně jako "velký" ("velká").

5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a v soukromí.

6. Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourává to můj smysl pro hodnoty.

7. Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád( a). Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje. 

8. Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.

9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.

10. Nesekýrujte mě. Musel(a) bych se bránit tím, že budu "hluchý" ("hluchá") a budu dělat mrtvého brouka.

11. Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

12. Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl(a). Nejsem proto někdy zcela přesný (přesná) a nebývá mi rozumět.

13. Nepokuušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu.

14. Nebuďte nedůslední. To mě úplně mate.

15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když dělám příšerné věci.

16. Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, že se mi snažíte porozumět.

17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší. 

19. Nezapomínejte na to, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké, držet se mnou krok, ale snažte se prosím.

20. Nezapomeňte, že nemůžu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění, ale to vám nemusím říkat, že ne?

 

VAŠE DÍTĚ DOSPÍVÁ, KDYŽ . . .

1. plní povinnosti, aniž by mu je někdo připomínal

2. dokáže sebekriticky posoudit vlastní jednání a připustit chyby

3. se dokáže vymanit skupinovému tlaku a někdy se rozhodnout jinak než většina (například nekouřit, když jeho parta ano)

4. se dokáže poučit z vlastních zkušeností tak, aby zabránilo stejným chybám v budoucnosti 

5. dokáže brát ohled na pocity ostatních a svým vlastním chováním za to převzít odpovědnost

6. dokáže zvládnout flustrace a samo se opět motivovat

7. dokáže přesunout splnění svých přání a eliminovat přání nesplnitelná

8. si dává dlouhodobé cíle a plní je

 

  

 

Přijímací zkoušky na střední školu a jak je zvládnout? Rady dětem, rodičům. Tisk  

 

 

prijimaci_zkousky_na_stredni_skolu_a_jak_je_zvladnout.jpgJsou školy, kde žáky pátých, sedmých a devátých tříd učitelé už od začátku školního roku připravují k přijímacím pohovorům v rámci doučovacích hodin. Každopádně donutit se k systematické přípravě na přijímačky na střední školu chce hodně disciplíny a vůle.

taháky pomůcky

Rady pro děti

  • Pevně se rozhodněte, jaký je váš cíl a proč ho chcete dosáhnout. Uvědomíte-li si, čeho chcete dosáhnout, lépe se vám bude obětovat volno a snášet námaha v přípravě.
  • Pokuste se už nyní vyřešit některé z přijímacích testů z matematiky, češtiny nebo všeobecného přehledu. Zjistíte, kde máte mezery a v čem potřebujete přidat. Budete mít dost času na to, abyste se vše v klidu doučily. Testy naleznete na webových stránkách některých gymnázií, koupit se dají v knihkupectvích i na internetu.
  • Udělejte si domácí „jízdní řád“, podle nějž se budete učit. Přípravu si naplánujte tak, aby vám zůstal čas i na odpočinek a sport. Lepší je každý den strávit nad přípravou 20 až 30 minut než jednou týdně dvě hodiny. Pracujte
    alespoň poslední měsíc před přijímačkami pravidelně.
  • V žádném případě neodsouvejte nejtěžší látku na konec přípravného období ani se nepokoušejte naučit se vše naráz s představou, že pak budete vše už jenom opakovat a procvičovat. U testů byste pak mohli zjistit, že vám hlavě nezůstalo nic než pořádný galimatyáš.
  • Vracejte se k tomu, co jste již prošli. Atlet také netrénuje pokaždé na jiné dráze, lyžař nesjíždí pokaždé jiný kopec.
  • Zkuste přijímačky nanečisto. Několik volných sobotních dopolední nebo odpolední v týdnu „obětujte“ a zajděte si na některé z gymnázií udělat si přijímací testy nanečisto.
  • I v průběhu přípravy dávejte sami sobě písemky, pokoušejte se řešit testy k přijímacím pohovorům.
  • Nemyslete si, že přijímací zkoušky znamenají konec světa. Ať už se vám bude dařit jakkoli, svět poběží dál a zase přijdou veselé dny a další postupné cíle a životní úkoly.
  • Každá obava je k něčemu dobrá. Když se nebudeme obávat blížící se zkoušky, nebudeme se připravovat, nic se nenaučíme a zkouška moc dobře nedopadne. Nebojte se svého strachu, je to váš pomocník.

     

 

Rady pro rodiče

  • Nespoléhejte na to, že škola, kterou vaše dítě navštěvuje, nalije dítěti do hlavy všechny potřebné vědomosti a informace, které bude u zkoušek potřebovat. I premianti a žáci těch nejlepších základních škol potřebují zvláštní přípravu.
  • Dítě nestresujte tím, že ho budete upozorňovat pouze na to, co neumí. Buďte jeho partnerem a podporujte ho, chvalte za úspěchy,
    pokroky a to co se už naučilo!
  • I v období intenzivní přípravy dbejte na to, aby dítě mělo dostatek volnočasových aktivit. Sportujte s ním nebo společně zajděte do kina nebo do divadla. Mozek malého dítěte je výkonný, ale není to počítač, který může běžet na plné obrátky hodiny a dny v kuse.
  • Popište svému dítěti přijímací zkoušky, proč se dělají a co znamená u přijímacích zkoušek uspět nebo neuspět. Můžete přijímací zkoušky přirovnat k některým úkolům, které děláte ve svém životě, a na něm mu předveďte, že podobné zkoušky, jako je přijímací řízení, vás provázejí celý život (přijímací řízení do práce, testy na autoškolu, výběrové řízení v práci nebo volba manželky).
  • Zkuste si někdy od syna či dcery nechat vysvětlit nějaký příklad. Uvidíte, jaké jsou jeho učební problémy. Výkladem a vysvětlováním se člověk nejvíc naučí. Váš zájem mu dodá energii
    do dalšího učení.
  • Zajímejte se o to, jaké jsou možnosti přípravy na přijímací zkoušky (přípravné kurzy, doučování, učebnice a testy k přijímacím zkouškám, ukázkové přijímací testy na internetových stránkách jednotlivých škol).
  • Má-li vaše dítě pocit, že potřebuje pomoc
    profesionála, zaplaťte mu doučování nebo mu dejte peníze na nákup učebních materiálů. Udělejte si čas, zajděte do specializované prodejny a pomozte dítěti vybrat ty správné učebnice.