Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak správně citovat

 

Jak správně citovat
Blanka Farkašová
Co to je bibliografická citace a proč citujeme?
Bibliografické citace jsou součástí každé odborné literatury. Smyslem citování je podat dostatek údajů, aby bylo možné kdykoli vyhledat původní materiály, z nichž autor práce čerpal. Dnes je téměř nemožné zahájit jakoukoliv odbornou práci bez prostudování základních pramenů a již provedených výzkumů v dané oblasti. Citace tak informují o tom, z jakých předpokladů autor vychází a na jakých základech pracuje. Autor tak uvádí svoji práci do souvislosti s již dosaženým poznáním, rovněž tak dokládá fakta, o která se při práci opíral. Bibliografické citace také poskytují čtenáři možnost, jak rychle a efektivně získat další informace k dané problematice.
Citační etika
Intelektuální vlastnictví v ČR je chráněno autorským zákonem č. 121/2000 Sb., který stanovuje v jakých případech je možné použít výňatky z cizích děl, zároveň zdůrazňuje, že je autor práce povinen dodržovat citační etiku. Tato etika vyžaduje zveřejňování veškerých informačních pramenů, které byly pro danou práci použity. Citace musí být přehledné a přesné tak, aby bylo možné odkazovaný pramen vždy identifikovat.
Nejčastější chyby v bibliografických citacích
 
Při citování se nejčastěji setkáváme s těmito chybami:
a)    citování díla, které autor při práci nepoužil - je oblíbené citovat různé kapacity z daného oboru, aniž by měly sebemenší souvislost s tématem práce
b)   necitování díla, které bylo použito
c)    citování ostatních vlastních prací, aniž by tyto práce měly souvislost s novým dílem (tzv. autocitace)
d)   nepřesné citování, které znemožňuje dílo identifikovat a následně získat.
Jak citovat?
Zpracování bibliografických citací se řídí normami ČSN ISO 690 Dokumentace. Bibliografické citace: obsah, forma, struktura a ČSN ISO 690-2 Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části. Údaje do bibliografických citací se přebírají vždy přímo z primárních dokumentů, tj. z dokumentů, které autor měl v ruce. Přepisujeme je tak, jak jsou uvedeny v originálu. Zachováváme pravopisné normy pro daný jazyk citovaného dokumentu. Citace zapisujeme v latince, pokud je dokument psán v cyrilici provádíme transliteraci v souladu s normou ČSN 01 01 85. Transliterácia cyriliky. Slova obsažená v údajích o citovaném dokumentu se nezkracují, není-li to nezbytně nutné. V případě, že budete slova zkracovat, dodržujte pravidla pro zkracování slov podle normy ČSN ISO 4. Informace a dokumentace: pravidla zkracování slov z názvů a názvů dokumentů.
Bibliografické citace zpravidla uvádíme na konci celé publikace nebo na konci její části (kapitoly, oddíly atd.) jako seznam použité literatury. Forma citací musí být v celé práci jednotná. Struktura jednotlivých citací se však od sebe liší podle typů citovaných dokumentů. Soupis těchto citací je možno uspořádat:
·         abecedně (nejčastěji podle příjmení autora)
·         v číselné posloupnosti, která však musí odpovídat pořadí odkazů v textu
·         lze citace rozdělit i podle tematických celků nebo podle druhů dokumentů a uvnitř jednotlivých celků abecedně
V textu lze odkázat na příslušnou položku soupisu. Je také možné uvést odkaz přímo v textu nebo formou poznámky v dolní části strany. Jednotlivé odkazy v textu musí být zahrnuty také v koncovém soupisu bibliografickými citacemi v soupisu.
Citace elektronických dokumentů
Mezi relativně nové formy šíření informací patří dokumenty dostupné online na Internetu nebo na jiných nosičích, tzv. elektronické dokumenty. V některých případech jsou tyto dokumenty obdobou tradičních tištěných dokumentů a i v elektronické podobě si uchovávají základní charakteristiky tištěného dokumentu. Díky rozvoji elektronického publikování však některé elektronické dokumenty nemají tištěný ekvivalent. Problematikou citování elektronických dokumentů se zabývá norma ČSN ISO 690-2. Vzhledem k tomu, že se rychle rozvíjejí různé formy elektronického publikování, vyvíjejí se i citační pravidla. Potřeba citovat tyto dokumenty někdy předbíhá proces standardizace problematiky a tak v některých případech není pravidlo citování jednoznačně určeno. V případě, že pro daný typ elektronického dokumentu neexistují zvláštní pravidla, měli byste citaci zpracovat v souladu s pravidly pro tištěný zdroj. Na rozdíl od tištěných dokumentů však neuvádíme údaje o rozsahu.
Mezi povinné údaje v citacích elektronických dokumentů patří:
1.    druh média (nosiče) – je nutné upřesnit, zda se jedná o CD-Rom, disketu, či online přístup atd.
2.    přístup ke zdroji – u všech online dokumentů se musí uvést úplná URL adresa
3.    verze - povinné u všech počítačových programů
4.    datum aktualizace (revize) – tento údaj je nutný, protože aktualizace dokumentu může způsobit i změnu v obsahu původního dokumentu
5.    datum citace – důležité k ověření z jaké verze dokumentu bylo citováno
Někdy se stává, že dokumenty přístupné na internetu jsou přesunuty na jiné místo nebo jsou ze serveru úplně odstraněny. Právě proto je nutné poskytovat co nejvíce informací o elektronickém online zdroji tak, aby bylo možné jej vyhledat buď pomocí vyhledavačů (Google, Altavista, Yahoo, Seznam, Quick aj.) nebo pomocí archívu, jakým je např. Internet Archive.
Normy a zákony související:
1. ČSN ISO 690 Dokumentace. Bibliografické citace: obsah, forma, struktura.
2. ČSN ISO 690-2 Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části
3. ČSN 01 0195 Bibliografický záznam
4. ČSN ISO 4. Informace a dokumentace. Pravidla zkracování slov z názvů a názvů dokumentů
5. Zákon č. 121/2000 Sb. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
6. ČSN 01 0185. Transliterácia cyriliky.
7. ČSN 01 0196 Zkracování názvů časopisů a jiných periodik.
8. ČSN 01 0179 Zkratky normalizačních organizací a označování technických norem
Použitá literatura:
ČSN ISO 690. Dokumentace: bibliografické citace: obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996. 32 s.
ČSN ISO 690-2. Informace a dokumentace - bibliografické citace: část 2 : elektronické dokumenty nebo jejich části. Praha: Český normalizační institut, 2000. 24 s.
BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Část 1 - Citace: metodika a obecná pravidla. Verze 3.3.[online]. c1999-2004, poslední aktualizace 11. 11. 2004 [cit. 2004-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.boldis.cz/citace/citace1.ps>, <http://www.boldis.cz/citace/citace1.pdf>.
BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Část 2 - Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů. Verze 3.0 (2004) [online]. c 1999-2004, poslední aktualizace 11. 11. 2004 [cit. 2004-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.boldis.cz/citace/citace2.ps>, <http://www.boldis.cz/citace/citace2.pdf>.
BRATKOVÁ, Eva. Bibliografické odkazy pro seznamy a citace: oficiální výukové stránky Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK [online]. c1996-2003 , last updated: 2003-02-05 [cit. 2004-11-26]. Dostupné z WWW: <http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html>.
TKAČÍKOVÁ, Daniela. Jak zpracovávat bibliografické citace [online]. Ostrava: c1998-2004, aktualizováno 2004-08-28 [cit. 2004-11-10]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.vsb.cz/kursy/citace/index.html>.
Článek byl publikován: 11. listopadu 2004