KNIHOVNA PROSTŘEDNÍ SVINCE

Jaroslav Hašek
[30.4.1883-3.1.1923]

Narodil se roku 1883 v Praze jako syn středoškolského suplenta, později bankovního úředníka. Prožil dost nuzné dětství, studoval na gymnasiu a byl ze studií vyloučen pro účast na politické demonstraci, učil se potom drogistou, dostudoval obchodní akademii a nastoupil místo v bance, ale brzy je opustil přitahován nevázaným bohémským životem. Na svých toulkách prošel celou střední Evropou. V předválečné Praze se pohyboval v prostředí hospod a kabaretů. Psal satiry a humoresky do nejrůznějších časopisů, stal se redaktorem Světa zvířat, měl neustálé nepříjemnosti s policií a s úřady (založil např. parodistickou stranu mírného pokroku v mezích zákona).

Již v prvním roce světové války Hašek přeběhl na ruskou stranu a přihlásil se do čs. legií. Psal do kyjevského Čechoslováka, ale brzy se rozešel s jeho vedením a vstoupil do Rudé armády. Účastnil se bojů proti bělogvardějcům a jako komunista byl rudoarmejským politickým komisařem v Simbirsku. Roku 1920 se vrátil do vlasti. Vystupoval v kabaretu (Červená sedma a vracel se opět k bohémskému způsobu života. V Lipnici u Světlé nad Sázavou začal psát svůj román o Švejkovi. Nad nedokončeným dílem jej zastihla smrt 3. ledna 1923.

Hašek začínal drobnými povídkami, črtami a humoreskami, které nejprve otiskoval časopisecky, pak také v knižních souborech (Trampoty pana Tenkráta, Průvodčí cizinců, Můj obchod se psy). Zpodobuje v nich nejednou lidového šibala, který se svou chytrostí brání pánům a vytváří groteskní komiku. R. 1912 vydává rozsahem nevelkou knihu Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky. V tomto zpracování zesměšňujícím rakouský militarismus je Švejk pouhý prosťáček, který přehnaným plněním povinností přivádí své nadřízené k zoufalství, ale nemá ještě obecně platnou typičnost jako v definitivním zpracování. Druhá verze Švejka vznikla v době legionářské a má protirakouskou tendenci. Konečnou podobu dostaly Švejkovy příhody až v knize Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války po Haškově návratu z Ruska. V postavě ústředního hrdiny, dobromyslného vojáka Švejka, typizoval Hašek lidový postoj k válce. Švejk stojí mezi dvěma skupinami postav románu: zesměšňuje svou horlivostí všechny hodnoty starého světa reprezentované rakouskými důstojníky a sympatizuje s lidovými typy. Nevyslovuje zcela autorův názor a nezosobňuje bez výhrad Haškův postoj. Švejka doplňuje Marek. Zatímco Švejk zastupuje vrstvy lidové, Marek představuje postoje a názory inteligence; Švejk zesměšňuje válku pohledem lidovým, Marek rozkládá celou vojenskou mašinérii svou kritikou.

Osudy dobrého vojáka Švejka proslavily autora po celém světě, kniha byla přeložena do mnoha jazyků, několikrát zfilmována a zdramatizována.

Názory literární kritiky na Haškův román se značně různily. Švejk bořil rakouskou oficiální legendu o válečném hrdinství. Pro svou nedisciplinovanost, pasivitu, přetvářku a rozkladnost byl tento hrdina pro mnoho ideologů mladého státu, ale nakonec i pro literární kritiku "morovou hlízou českého ducha".

Osudy dobrého vojáka Švejka patří jako jízlivá satira na tupost militarismu k nejoriginálnějším dílům protiválečné literatury.

Konzervativní část české literární veřejnosti dílo většinou odmítla (A. Novák), ani Šalda nedocenil význam Haškova díla. Levicová inteligence však přijala román velmi příznivě. Ivan Olbracht rozpoznal jako jeden z prvních typičnost ústřední postavy Haškova díla.

Kromě Osudů dobrého vojáka Švejka je Hašek autorem mnoha povídek a humorných črt, z nichž jen část vyšla za autorova života. Většina jich vyšla až posmrtně a byla pak vydávána pod různými názvy.

 Jaroslav Hašek - dílo:

 
Próza:

• Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky, 1912
• Trampoty pana Tenkráta, 1912
• Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i z domova, 1913
• Můj obchod se psy a jiné humoresky, 1915
• Dobrý voják Švejk v zajetí, 1917
• Dva tucty povídek, 1920
• Pepíček Nový a jiné povídky, 1921
• Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (4 svazky), 1921-23 

• Tři muži se žralokem a jiné poučné historky, 1921
• Dobrý voják Švejk před válkou a jiné podivné historky, 1922
• Mírová konference a jiné humoresky, 1922
• Dějiny Strany mírného pokroku / Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona, 1962(recenze)

Kabaretní scény a hry:

• Větrný mlynář a jeho dcera

Posmrtné soubory Haškových humoresek, satir a povídek:

• Smějeme se s Jaroslavem Haškem I, 1946
• Smějeme se s Jaroslavem Haškem II, 1946
• Pod věchýtkem humoru, 1949
• Škola humoru, 1949
• Malá zoologická zahrada, 1950
• Panoptikum měšťáků, byrokratů a jiných zkamenělin, 1950
• Veselé povídky, 1953
• Aféra s křečkem a jiné povídky, 1954
• Povídky, 1955
• Satiry a humoresky, 1955
• Črty, povídky a humoresky z cest, 1955
• Školní čítanky a jiné satiry, 1956
• Z doby "Strany mírného pokroku v mezích zákona", 1956
• Loupežný vrah před soudem, 1958
• Fialový hrom, 1958
• Dekameron humoru a satiry
• Lidožroutská historie
• Dědictví po panu Šafránkovi
• Postrach domu, 2007

 http://ld.johanesville.net/hasek