KNIHOVNA PROSTŘEDNÍ SVINCE

KOSMAS

narodil se před polovinou 11.století do rodiny duchovního a byl českého původu. Jeho rodina byla na svou dobu zámožná.

Základní vzdělání získal ve škole při pražském kostele. Tato škola byla tehdy úzce spojena s panovníkem. Poté se přesunul na studia do zahraničí. V Lutychu navštěvoval velmi prestižní školu patřící do kulturně vyspělé oblasti říše.

Nejpozději v roce 1091 se vrátil do Čech. V domácím prostředí mohl platit za vzdělance plně kvalifikovaného k tomu, aby napsal KRONIKU ČECHŮ (Chronica Boemorum).

Ta se stala zakladatelským dílem stojícím na počátku českého dějepisectví a obecně českého historického myšlení. Pro pozdější generace se stala i významným inspirativným zdrojem.

KOSMAS kroniku nepsal v rodném jazyce, ale v jazyce učenců své doby, v latině.

S tím je však spojena potíž. Středověká latina se totiž od antické latiny významně odlišovala a mnohá slova, která jsou přesně známá z antických latinských spisů, nabývají v Kosmově době jiného významu, což zamotává hlavu historikům.

Kronika je rozdělená do tří knih.

Začíná potopou a rozchodem národů od babylonské věže. S touto událostí středověk obecně spojoval výklad vzniku různých jazyků.

Poté nás zavádí do kraje v Evropě, který je "kolem dokola obklíčený horami, jež se podivuhodným způsobem táhnou po obvodu celé země, že se na pohled zdá, jako by jedno souvislé pohoří celou tu zemi obklopovalo a chránilo," tedy do Čech. 

Přes praotce Čecha a jeho polovybájené potomky se Kosmas ve svém líčení dostal až k historickému Bořivojovi, prvnímu křesťanskému českému knížeti. Bořivoj se podle Kosmovy kroniky objevil zhruba ve stejné době, kdy z historické scény zmizel velkomoravský vládce Svatopluk. 

Po roce 1000 přechází kronika k dosti krvavým událostem. Tato část svědčí o tom, že Přemyslovci rozhodně nepatřili k rodinám, kde by se tu a tam nevyskytla nějaká ta ostřejší rozepře.

Na začátku druhé knihy, jak se sluší na autora píšícího i v zájmu vládnoucí dynastie Přemyslovců, se Kosmas velmi oslavně zmiňuje o knížeti Břetislavovi, jenž ukořistil v polském Hnězdně tělo svatého Vojtěcha.

Poslední třetí kniha pak začíná vládou Břetislava II. (1092), který ještě stále musí vyhánět čaroděje, hadače a věštce.

Z úvodu ke třetí knize pochází i nadčasový Kosmův povzdech, že napsaná pravda plodí v srdcích ublížených nenávist. I Kosmas proto musel při psaní postupovat vůdči současníkům velmi obezřetně, aby tím nevzbudil nevůli. Pokud by nepsal příznivě o knížetech nebo jiných mocných šlechticích, mohl slavného kronikáře i jeho rodinu snadno stihnout krvavý trest.

Kosmova kronika však není pouze suchopárným vylíčením událostím českých dějin.

Mnohdy je proložena informacemi o úrodě a počasí, na němž byl středověký člověk závislý.

Zápisy k některým létům se blíží krátkým zápisům z klášterů. K pobavení čtenáře jsou jednotlivé pasáže oživeny přímou řečí vtahující do událostí, které se mnohdy svým tématem až nepříjemně blíží dnešní bulvární produkci.

I Kosmas je vzdělaný kronikář dávající na odiv své vzdělání dobově typickými výpůjčkami z Bible, citací povinných míst z antických autorů, ale také navazováním na starší historickou produkci, jež je umě včleněna do textu kroniky. Jeho kronika je orientována jednoznačně na vládnoucí dynastii a oslavuje zemské patrony Václava a Vojtěcha, kterým je vyhrazena zvláštní úcta. Jsou v ní ale také první stopy rozvinutého národního vědomí, jež se vytváří na základě společných světců, dynastie a proti nepřátelským Němcům a Polákům. Jeho nositeli jsou však pro Kosmu vždy jen členové vyšší společnosti, kterou stotožňuje s kmenem Čechů.

Kosmas ale nezůstal osamocen a jeho kronika našla řadu pokračovatelů, z nichž první dokonce navázal na poslední větu v Kosmově kronice.

O popularitě kroniky svědčí i patnáct dochovaných středověkých rukopisů.

I dnes zůstává Kosmovo dílo zajímavým čtením. Jeho pozoruhodné, napínavé i poučné příběhy jsou výmluvným svědectvím o době svého autora a o dílně středověkého kronikáře přelomu 11. a 12. století.

 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208572232200001-72-jmen-ceske-historie/

 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207562211000013-svetci-a-svedci/