KNIHOVNA PROSTŘEDNÍ SVINCE

MASOPUST

Začíná po koledě Tří králů, kdy skončila doba vánočních svátků.

Lidé se radovali, že se po zimním slunovratu zase dočkají slunce. Jídla bylo ještě dostatek, práce a poviností bylo méně, než v létě. V Čechách se v této době  slavily svatby, byly zabijačky.

Masopust neboli karnelovalové období se dodnes slaví a je pro něj typický průvod masek, které procházejí vesnicí či městem a zpívají a hrají nejrůznější koledy.

KOLEDA je obchůzka, při níž se přeje, je to současně to, co se zpívá a přednáší, a také se koledou nazývá to, co se jako poděkování dává koledníkům. Po koledách se chodilo několikrát do roka. (na sv. Řehoře, sv. Blažeje, při Masopustu, na Velikonoční pondělí, na Letnice, na sv. Jána, při posvícení, na sv. Barboru, sv. Lucii a na Štědrý večer).

Doudlebský masopust

 Doudlebský masopust se koná vždy sedmou neděli před nedělí velikonoční, proto je masopust každý rok v jiném termínu. Spatřit zde můžeme každoročně průvod, který většinou tvoří:
Matka, hejtman, rychtář, konšelé, tancmajstři, moučnej, židi a další velmi povedené masky.

Hlavním symbolem koledy jsou vysoké klobouky, ozdobené krepovými růžičkami, kterých je 365, jako dnů v roce. Růžičky znázorňují květy našich luk.Klobouky jsou zakončeny pěti výstupky, na každém je přichycena rudá krepová růžička, znázorňující 5 ran Ježíše Krista. Výčnělky jsou obaleny zeleným jalovcem - symbol trnové koruny. Pod obrubou klobouku je přichycena stužka s červenými a bílými třásněmi symbolizujícími pot a krev Ježíše Krista.
Mládeneckou koledu doprovází několik židů, kteří jsou oblečeni do záplatovaných starých obleků, v ruce nosí pytel sena nebo slámy. Židi upozorňují na příchod koledy, provádějí různé neplechy, jako plácají přihlížející pytlem po zádech, "kradou" hospodyním pečeni, koblihy a jiné dobroty, přichystané pro návštěvy, odnášejí různá domácí náčiní, vysazují vrata, apod. Koledu také doprovází dechová kapela, která celý den hraje ke kolečku píseň Červená růžičko, a pokud si hospodář přeje, tak i píseň na přání.
Po obdržení povolení udělají koledníci před hostincem kolečko na šťastný návrat a kolečko panu hostinskému a pak již následuje putování po vsi. U každého domu udělají koledníci kolečko panu hospodáři s paní hospodyní tohoto počestného stavení a všem rodinným příslušníkům a návštěvám a pozvou je na večer do našich přástek (taneční zábava).
Před mší svatou se koledníci zastaví u kostela,kde se pomodlí Otčenáš, udělají kolečko panu faráři a tiché kolečko ( bez hudby) zesnulým bratrům koledníkům.
Kolečko se provádí tak, že koledníci vbíhají do dvora hospodáře v řadě za matkou. Matka si stoupne obličejem k hospodáři, tím směrem položí i cep. Koledníci se staví s otočkou do kruhu kolem matky. Ve chvíli, kdy všichni koledníci stojí v kruhu, dá rychtář hudbě znamení, ta přestane hrát a rychtář řekne komu kolečko dělají, moučný k vyzvanému dojde a dostane od něj koledu (peníze, koblihy, atd.), předá koledu rychtáři a zvolá hojaja. Rychtář dá hudbě znamení a ta pokračuje v přísni, koledníci se z kruhu vytáčejí a staví se do řady za matku.
V některých případech se dělají kolečka speciální: tiché - v domě, kde během uplynulého roku někdo zemřel. Tuplované - toto kolečko dělají koledníci na šťastný návrat a sami sobě.
Koledu celý den doprovází řada masek symbolizujících jak časy dávné ( dělostřelci s jedno až dvouhlavňovým kanónem, fotografové, potulné cikánky, jeptišky, koně), tak dobu současnou (kadeřnice, pekaři, ale i karikatury politiků a mnoho dalších).
Koledu může kdykoli kdokoli zkontrolovat. V Doudlebech tak činí slaměná koleda, kterou tvoří ženatí páni oblečení do hasičských stejnokrojů ozdobených slámou. Slaměná koleda se ptá koledy mládenecké na všechny symboly, které koleda nosí. Pokud některý koledních neodpoví správně, je potrestán. Setkání obou koled je doprovázeno velkým veselým.
Večer se koná v sále kulturního domu věneček - taneční zábava, na které udělá koleda několik koleček pro sebe, pro kapelu, pro všechny, na které během dne zapomněli, nebo koho "urazili". Poté tancmajtr vyzve k tanci paní hostinskou, která jako první zaplatí do "věnečku".Věneček sundá večer tancmajtr z ruky, položí ho na talíř, který hlídá matka s rychtářem.Koledníci vyzvou k tanci postupně všechny paní a dívky ze sálu, a ty za tanec zaplatí do talíře pod věneček. Ženy se snaží věneček koledníkům vzít. Pokud se to některé podaří, přestává hudba hrát , věneček končí a taneční zábava může pokračovat až poté, kdy je věneček koledníky vykoupen zpět - většinou lahví alkoholu.                  Zdroj: internet

Teprve potom přišla ta nejtvrdší zima, jídla ubývalo. Masopust je vlastně poslední hlučnou zábavou s bohatou hostinou a končí masopustním úterý, po kterém následuje Popeleční středa.

ČTYŘICETIDENNÍ PŘEDVELIKONOČNÍ PŮST

Následuje po období masopustního veselí a začíná na Popeleční středu a končí Bílou sobotou.

Čtyřicetidenní půst (neděle se do toho nezapočítávají, protože během nich se půst nedrží) je podle křesťanů připomenutím toho, co Kristus za hříchy lidí vytrpěl. Jeho délka je odvozena od čtyřiceti dní a nocí, kdy se Kristus postil v poušti.

Co to vlastně předvelikonoční půst je?

Je to omezení nevázaného příjmu potravy, konzumace masa, nápojů a přemíry společenských aktivit. Křesťané jím dávali najevo svou kajícnost. Na děti se ovšem toto nařízení příliš nevztahovalo. Dříve bylo v tomto předvelikonočním období zakázáno i svatební veselí. Ostatně koho by to bavilo, kdyby nemohl po obřadu ani zapít svatební koláček skleničkou vína.

První postní neděle se nazývá ČERNÁ nebo také PUČÁLKA či LIŠČÍ. Ženy se v tento den oblékaly na znamení smutku do černého, snad ze stesku po masopustním veselí. Pučálka se jí říkalo v krajích, kde se jídal pokrm z napučeného hrachu, a Liščí tam, kde maminky v nci rozvěsily na stromy upečené preclíky. Děti je tam ráno hledaly s tím, že je tam zanechala liška.

 Druhá postní neděle je PRAŽNÁ - podle pokrmu z praženého obilí.

Třetí je neděle KÝCHAVNÁ. Věřilo se, že kdo kolikrát za tento den kýchne, tolik let bude živ.

Čtvrtá je neděle DRUŽEBNÁ, STŘEDOPOSTNÍ - družba o ní s ženichem chodil na námluvy. Někde se připravovaly koláče zvané družbance.

Pátá neděle nese jméno SMRTNÁ, SMRTELNÁ či ČERNÁ. Dělo se o ní vynášení smrtky, na Bydžovsku dávali například za okno len, aby nikdo ten rok neumřel. V některých krajích se přinášelo do vsi léto. 

Šestá neděle je KVĚTNÁ, KVĚTNICE. V tento den světil kněz kvetoucí ratolesti, které pak chránily stavení před neštěstím, nosily se na pole pro zajištění bohaté úrody nebo se polykaly proti bolení v krku. 

Masopustní úterý 2011 až  2019:

http://www.ireceptar.cz/kalendar/termin-masopustniho-utery-2011/