Jakub Krčín
JAKUB KRČÍN Z JELČAN
se narodil 18. července 1535 manželům Jiřímu a Kateřině, rozené Čejkové.
Zemanský rod Krčínů, který dostal od krále Vladislava II. Jagellovce přídomek z Jelčan podle vsi u Zásmuk, žil na tvrzi Polepech u Kolína ve velmi skromných poměrech.
Jakub se dostal po studiích ve škole u svatého Jakuba v Kutné Hoře na pražskou universitu, ale pro nedostatek peněz ji předčasně opustil, nedokončiv studia.
Do praktického života vstoupil Jakub v roce 1556 ve věku jednadvaceti let - tehdy byl přijat panem Vilémem Trčkou z Lípy jako nádvorní či hospodářský dozorce polí, lesů a honitby na Veliši.
Z tvrdé školy tohoto výborného hospodáře přešel Jakub v roce 1559 do hospodářských služeb kláštera v Borovanech u Českých Budějovic.
Tam měl dost času, aby se zdokonaloval v oborech, které ho nejvíc zajímaly; v geometrii a matematice. Měl štěstí, že se ho ujal páter Řehoř Škalda, dobrý matematik, který mu pomáhal ve studiu.
Ale kromě teoretických vědomostí rostly i zkušenosti mladého Jakuba.
Páter Škalda se již půldruhým rokem pustil do vysoušení rozsáhlých a nezdravých mokřin a močálů na pozemcích kláštera. A Krčín se teď stal jeho pozorným žákem a pomocníkem při této práci.
Při návštěvách kláštera poznal purkrabí krumlovský Jan Vamberský z Rohatce mladého a snaživého hospodářského úředníka Jakuba a na doporučení probošta Matěje Rýmaře mu nabídl, aby vstoupil do služeb Viléma z Rožmberka.
Tak se stal Jakub Krčín v roce 1561, ve svých šestadvaceti letech, podpurkrabím na Krumlově.
Krčín na Krumlově - to už byl člověk cílevědomý, tvůrčí i ctižádostivý, výborný počtář a měřič, dobrý hospodář, který si počal razit vlastní cestu. Kancléř rožmberský si nového podpurkrabího oblíbil a svěřil Krčínovi správu hradu i statků. A Krčín začal po svém uplatňovat své technické znalosti i sklony k prospěchu hospodářství: postavil vodovod do předhradí na Krumlově a při něm pivovar.
Rožmberský vladař pan Vilém byl se stavbami spokojen a ustanovil Krčína z Jelčan již roku1562 purkrabím na Krumlově. V té době se Krčín stýkal s fišmistry krumlovského a rovněž třeboňského panství, ale ještě se rybníkářstvím nezabýval. Na začátku krumlovského působení věnoval hlavní pozornost dvorům, ovčínům a pivovarům, neboť k tomu, aby se začal uplatňovat v rybníkářství, potřeboval peníze.
Prvním výsledkem rybnikářské dovednosti Krčínovy byl rybník POČÁTEK "na lukách třeboninských ", tedy mezi vesnicemi Třebonín a Zlámaný Svinec na Krumlovsku.
Rybník s charakteristickým jménem vyměřoval Krčín počátkem jara roku 1564, snad s pomocí krumlovského fišmistra Martina. Počátkem dubna se už připravovala stavba, neboť Kašpar Ebner z Vosule psal Krčínovi z Třeboně 10. dubna 1564: "...podle poručení Jeho Milosti páně Vám teď Mládka rybnikáře odsielám, abyste hned s ním jeli k Plavničce a to, což potřebné jest dělati při rybníce, jemu ukázali a potřebami k témuž dílu fedrovali. Hráz pak stavěl s rybnikářskou chasou třeboňský Michal Kolman, jemuž Krčín zaplatil už v neděli "před svatým Bartolomějem", to jest 20. října 1564: "...dal sem Michalovi Kolmanovi z Třeboně od udělání tohoto nového rybníka na lukách Třebonínských, jakž s ním pan purkrabie smluvil, od jednoho provazce po 17 kopách grošů míš., co se jich vyměří. I jest vyměřeno vosm provazců. dal sem mu peněz hotových 94 kopy 40 grošů míšeňských. Ostatek se mu vyrazí za pivo na Vidově, které jest vybral. Více sem dal témuž mistru od povyšování hráze jednoho lokte zvejší od jednoho provazce po 2 kopách grošů, jakž s ním pan purkrabie smluvil. I jest jich jakž v prvnějším díle 8 kop gr. a ostatek se mu vyrazí za pivo na Vidově."
S Kolmanem tedy smlouval purkrabí z Třeboně, a Krčín zaplatil za postavení 104 metrů hráze 102 kop 40 grošů míšenských. Hráz byla tedy velmi rychle postavena. Proto mohli Krčín spolu s krumlovským fišmistrem Martinem uzavřít a rybníkářem Vondrou "v sobotu den sv. šimoniše", tedy 28. října téhož roku, smlouvu o tom, "že má udělati nový taras na tom novým rybníce Počátku. A má bejti spodek lokte dobrýho s tlouští a nahoře v zavírce dvou loket a zápinky dobrý a kabát (taras) má vyklásti v té míře, jakž návoz té hráze se dovézti má."
Za kabát k ochraně návodní strany hráze mělo být Vondrovi dobře zaplaceno, s tím, že bude vše opraveno, co se fišmistru Martinovi z Krumlova po dokončení tarasu nebude líbit: "Od jednoho provazce má se jemu dáti po 70 groších míšeňských, sud piva bílého a jeden dčber žita. Přes to všecko, jestliže by se týmž vosobám nahoře psaným v tom díle nelíbilo, má on Vondra rybnikář to vše zase napraviti." Taras měl být po celé délce návodní strany hráze: "I jest vyměřeno vosm provazců, jakž v prvnějším díle." Dřevěný taras, postavený z kůlů a klestí, byl brzy hotov, a rybnikář Vondra dostal zaplaceno: "Ve čtvrtek po sv. Martině z poručení mého Václav písař od tohoto díla jemu zaplatil 9 kop 20 grošů." Tak zaznamenal "Jaku Krčín z Jelčan, purkrabie Krumlovský."
Tím ještě dílo nebylo hotovo. Bylo nutno postavit samici neboli jalový splav, aby nadbytečná voda mohla při vysokém stavu přepadávat. Krčín opět s fišmistrem Martinem uzavřeli novou smlouvu s rybnikářem Vondrou, " že má na novým rybníce Počátku splav nový udělati a má býti zdýlí 2 provazců a šíří 6 loket a z hloubi lokte jednoho, jakž mu podle kolku vyměřeno bude. O tom byly " dvě cedule v stejnostejná slova sepsané," a to " ve čtvrtek po sv. Martinu," tedy 16. listopadu téhož roku, které stanovily i odměnu: "Od takového díla se má jemu dáti na hotových penězích 4 kopy 30 grošůmíš. a věrtel piva bílého a jeden dčber žita." Peníze vyplatil krumlovský písař Václav "v neděli po sv. Vondřeji."
Je ale zřejmé, že Počátek zlobil. Nová hráz nepochybně propouštěla vodu. Proto se přes zimu stavěl při patě vzdušné strany hráze podvoz, který byl dohotoven před 31. březnem 1565, kdy dal Krčín příkaz peníze zaplatit a písař Václav poznamenal: "Léta páně 1565 v sobotu před nedělí Letare z poručení pana purkrabí dal jsem Vondrovi rybnikáři od udělání podvozu na hráz na rybníce novém Počátku od všeho na penězích 4 kopy grošů a k tomu věrtel piva bílého z pivovaru Plavnického."Na Vidově se už tedy pivo nevařilo, rybnikář Vondra dostal pivo z nového pivovaru v Plavnici. Nakonec se ještě zvyšovala hráz a rybnikářská chasa dostala naposled zaplaceno , opět od písaře Václava: "Leta páně 1566 v úterý po Družebné neděli z poručení pana purkrabie dal sem Vondrovi rybnikáři od povýšení hráze na novém rybníku Počátku od jednoho provazce po 100 gr. míš., i jest jich 9 1/2 provazce, přibylo o poul druhýho více než v prvnějším placení, k tomu jemu přidán věrtel piva bílého z pivovaru Plavnického."
Je pochopitelné, že hráz byla v koruně delší než v základně. Vondra dostal 15 kop 50 grošů míšeňských.
Práce na prvním rybníku Jakuba Krčína z Jelčan před 3. dubnem 1565 skončily, jak dosvědčil i kronikář Václav Březan.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/204562215400021-vyprava-za-ceskymi-certy/
Toulavá kamera:
www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/7590-hledani/
Záhada hrobu Jakuba Krčína:
www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240026
LITERATURA
Haubelt, Josef
Jakub Krčín z Jelčan
Hons, Josef
Když měřičkové, rybníkáři a trhani krajem táhli